Sedím a vzpomínám na všechno pěkné, co jsme spolu prožili. Bessinka byla šest a půl roku stará fenka Flat Coated Retrievera.
Na zahradě v České Lípě jsi dováděla s ostatními štěňaty. Když jsi mně uviděla, neohrabaně ses ke mně rozběhla a já věděla, že jsi to právě ty. Vezli jsme si Tě domů. Černého, chlupatého drobečka, který celou cestu do Brna prospal.

Bessinko, byla jsi pořád plná energie a temperamentu. Taková malá psí šlechtična, pěkná, chytrá a inteligentní. S Ajaxem, naším starším psem, jsi se stále o něco přetahovala, zkoumala rozličné předměty ostrýma zoubkama a ve vymýšlení neplech jsi byla přeborník. S přibývajícím věkem těch Tvých lumpáren ubývalo a najednou jsme měli doma krásnou vychovanou psí slečnu.

Byla jsi úspěšná na výstavách, bez problémů jsi složila lovecké a canisterapeutické zkoušky. Když nastal čas, tak ses stala maminkou. Narodilo se Ti deset a podruhé jedenáct štěňátek. O svoje štěňátka ses tak pečlivě, vzorně a něžně starala.

Všichni naši psi se věnují canisterapii. A tak i Ty Bessinko, jsi nastoupila dráhu canisterapeutického psa. Do Tvého psího srdíčka se vešli děti zdravé i postižené, autisti, a také děti, které trpěly canisfobií a díky Tobě, se přestaly psa bát. Všechny jsi je milovala a bylo Ti jedno jak vypadají, hlavně když Tě hladily a mazlily se s Tebou. Ukazovaly na tobě uši, oči, tlapky a ocásek. Objímali Tě, vodily, česaly, Ty jsi jim nosila balonky a rozdávala psí pusinky. Ráda jsi ležela na zádech a nechala se hladit a drbat na břiše. Čím bylo víc ručiček, tím jsi byla šťastnější. Byla jsi velice trpělivá a něžná. Pět let jsi pracovala jako canisterapeutický pes. Tvé laskavé srdíčko rozdávalo jenom lásku. Děti nezapomínají.

Každý máme svůj plamínek života a ten Tvůj zhasl. Nečekaně, rychle a ty tu najednou nejsi. Odešla jsi do psího nebe.

Bessinko, byla jsi moje darebačka, panenka a sluníčko. Děkuji Ti za každý den, měsíc a rok, který jsem s Tebou mohla prožít. A jednou, až přijde čas, zase se tam někde potkáme. A znovu spolu půjdeme lesem, po poli a louce daleko, daleko, daleko…

Chybíš mi. Nikdy na Tebe nezapomenu.

Paní Hrabálková využila služeb Krematoria zvířat Brno. Dne 19.8.2010 byla provedena kremace flat coated retrievera Bessi.

Narodila se 19.8.2004 v chovné stanici Oasis of Peace ve Frýdku-Místku jako ten nejmenší uzlíček. Její původní jméno z průkazu původu by se dalo přeložit jako Něžné poupě a naprosto vystihovalo celou Adélku.

Ve dvou letech úspěšně složila canisterapeutickou zkoušku u Canisterapeutického sdružení Jižní Morava. Adélka byla sluníčko drobné postavy ale s obrovským srdíčkem, do kterého se vešla nejen celá rodina její majitelky, ale i opuštěné a postižené děti či senioři, za kterými docházela v rámci canisterapie do dětského centra, dětského domova se speciální školou, domova pro seniory a hlavně pracovala s dětmi s vážným zdravotním handicapem individuálně přímo v domácnostech. Měla jemnou a klidnou povahu, neskutečnou trpělivost a lásku k lidem.

Vážné onemocnění však provádění této záslužné práce ukončilo a Adélka nás dne 7.6.2010 opustila do psího nebíčka.

Adélko, nedovedu si představit, že by jsi do psího nebíčka nepatřila zrovna Ty. Jsi a stále budeš v našich srdíčkách. Majka a spousta těch, co Tě měli rádi.

Paní Zuzaníková využila služeb Krematoria zvířat Brno. Dne 9.6. 2010 byla provedena kremace flat coated retrievera Adélky.

Ema, Emča, Emička z Bohyně lovu se narodila 14. 5. 2002. (v chovné stanici manželů Pirnerových ze Starého Plzence)

Vzrůstem malinká, o to více šikovná byla vybrána, aby pomáhala druhým. Byla vycvičena společností Pomocné tlapky, panem Petrem Pirnerem, aby pomáhala svému novému pánovi, který je po úraze na vozíku. Dne 26. 6. 2004 složila na výbornou zkoušky budoucího asisťáka.

Měla vždy dobrou náladu a tak ráda ji rozdávala, přezdívali jí - motorová myš. Toto označení jí úplně sedělo, přikrčená radostně pobíhala sem, tam a více radosti jsem dosud nikde neviděl.
Chodila všude se mnou, jejím novým pánem u vozíku a v poslední době jsme se domlouvali i beze slov. Stačilo ukázat, naznačit a Ema hned věděla co je potřeba - otevřít, zavřít dveře, nebo podat zvonící mobil, natáhnout mé bezvládné nohy, vše spadlé podat, v posteli ze mne sundat deku…

Nebyl také problém cokoli doučit např. sundat brýle. Jednou stačilo ukázat na krabici stojící v cestě a říci „Tahej, no Tahej Emi“ … během pár vteřin moje čtyřnohá partnerka odtáhla krabici, větší než ona sama, z cesty. Nevěřil jsem a chválil: „šikulka, no to je šikulka“, ozvalo se pro ni typické mručení, kterým dávala najevo svou spokojenost. S Emou jsme prováděli i Canisterapii, kdy mi svým tělem prohřívala úrazem ztuhlé svaly. V tu chvíli se úplně uklidnila a většinou jsme spolu usnuli.

S ní přišel do naší domácnosti klid a pohoda. Ema bezpečně poznala, když blízkému člověku nebylo nejlíp. Kdy už jsme s manželkou skoro vzdali marné několikaleté pokusy počít mimčo. Stala se Ema naším dítětem a s pomocí její přítomnosti se nám narodila dvojčátka, kluci. S kluky a našim kocourem se hned skamarádila, a hrdě je i mne bránila, když někdo zazvonil, nebo cítila nějaké ohrožení.

Ema se ráda hrdě předváděla na všech navštívených akcích, ukázkách výcviku Pomocných tlapek.
Nyní si dovolím citaci z psí řeči při ukázkách jejích dovedností: „Nejsem jen obyčejnou fenkou, ale - Asistenční. Jsem z jedné velké rodiny Pomocných tlapek, kteří cvičí a zdarma předávají pejsky do služeb zdravotně postižených.“

18. 2. 2009 dopoledne náš svět Ema opustila. Byla jedinečná asistenční fenka, která mě do posledních chvil 5 let věrně doprovázela. Vzala nám ji nemoc a s ní také nejlepší kamarádku, pomocníka, psychoterapeuta…

EMO, za vše MOC DĚKUJEME. Karel Bartáček s manželkou a dvojčaty.

Rodina Bartáčkova využila služeb Krematoria zvířat Brno.
Dne 19.2.2009 byla provedena kremace labrador retrievera Emy.

Náš Argošek se narodil 3.6.2004. Již od mala se u něj projevovaly vlohy pro canisterapii. V roce složil Argo svou první zkoušku, zkoušku základní ovladatelnosti, a hned poté složil u Pomocných tlapek svou druhou zkoušku, tentokrát canisterapeutickou.

Když mu bylo 1,5 roku, onemocněl. Verdikt paní veterinářky zněl: „Špatná funkce slinivky břišní“. Velmi nás to mrzelo a přemýšleli jsme, co bude dál. Po dohodě s paní veterinářkou, zda mu tato nemoc při canisterapii nebude nějak vadit, jsme se rozhodli to vyzkoušet.

V roce 2006 začal Argo navštěvovat své nové kamarády ze Zeleného domu pohody v Hodoníně. Byl hodně spokojený a na své kamarády se velmi těšíval. V srpnu se zúčastnil svého prvního a zároveň i posledního tábora, kam nás pozvala Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v Hodoníně. Během čtrnáctidenního pobytu tam odvedl velký kus práce. Tábor se mu moc líbil. Po návratu z tábora nemoc nabrala na obrátkách a stala se nekontrolovatelnou. Léky, které jsme mu vozili ze zahraničí, přestaly účinkovat a Argo už neměl dál sílu s touto nemocí bojovat.

Jeho odchod je pro nás velmi smutný a bolestný. Argo byl psem s velkým P. Měl úžasné povahové vlastnosti a velké srdce pro všechny. Jsme moc rádi, že i přes svou nemoc a krátký život, zvládal pomáhat i takto nemocným lidem, kterým dnes velmi chybí, stejně jako nám.

Zemřel po vleklé a těžké nemoci dne 17.9.2008 ve svých 4 letech.

Argošku budeš nám moc chybět. Rodina Schneider a všechny děti, se kterými jsi pracoval.

Rodina Schneider také využila služeb Krematoria zvířat Brno. Dne 18.9.2008 byla provedena kremace Německého ovčáka Arga.

Bernský salašnický pes Ibar Dartei alias Bartík se narodil 7.7.1998.

Stal se průkopníkem ve výcviku Bernských salašnických psů u nás. Za svůj život složil 12 zkoušek z výkonu včetně vrcholových.
Jeho doménou se stala práce psa záchranáře. Od vstupní zkoušky RH – E, přes sutinové RH – TA, plošné RH – FLA, lavinové RH – LA se dostal až k vrcholovým RH – TB a RH – FL B.

V roce 2002 se stal Mistrem Moravy v plošném a sutinovém vyhledávání.
Účastnil se Mistrovství světa záchranných psů v roce 2004 v Německu, kde se umístil na 21.místě z 85 zúčastněných, v roce 2005 ve Francii a v roce 2007 v Rakousku.
Kromě závodní činnosti naplnil své poslání a stal se členem týmu praktického nasazení a zúčastnil se atestací HZS a IRO jak u nás, tak v zahraničí. Na kontě má 6 zásahů u nás v republice.

Jeho odchod je pro nás velmi smutný a bolestný. Byl to vynikající pes úžasných povahových vlastností. Jsme rádi, že jsme ho mohli v životě doprovázet.
Zemřel po krátké a těžké nemoci dne 29.5.2008 v nedožitých 10letech.
Budeš nám moc chybět, manželé Meduňovi.

Manželé Meduňovi využili služeb Krematoria zvířat Brno. Dne 2.6.2008 byla provedena kremace Bernského salašnického psa Bartíka.